Zdravím
vážení a milí!
Než napíšu cokoli dalšího, neodpustím si tento sebemrskačský příspěvek, ve kterém se budu kát, protože jsem ta největší ostuda na světě. Ano už je to hrozně dlouho, co jsem naposledy "šáhl" na blog a něco napsal. Samozřejmě, dobrým argumentem je, že po mě ani ten pes neštěkne takže "who gives a f**k?!".
Jo je to pravda, ale spíš jsem se provinil proti svému předsevzetí, že se do toho pustím a budu se snažit vytvářet pestrý a zajímavý blog, který jen pokvete a bude odrazem mojí maličkosti.
No co ... nestalo se tak. Ale to mi nezabrání abych jednou - za čas něco na svůj blog připíchnul a třeba se to někomu bude líbit.
Ano měl bych teď dělat něco do školy ... Ale upřímně jsem teď v takovém duševním rozpoložení, že se mi dostává uklidnění, jen když moje prsty bubnují do klávesnice a já se tak ve svých představách ocitnu jinde - ve světě, kde mě nic netrápí, ve světě, kdy vzpomínám, nebo prostě tvořím.
Než napíšu cokoli dalšího, neodpustím si tento sebemrskačský příspěvek, ve kterém se budu kát, protože jsem ta největší ostuda na světě. Ano už je to hrozně dlouho, co jsem naposledy "šáhl" na blog a něco napsal. Samozřejmě, dobrým argumentem je, že po mě ani ten pes neštěkne takže "who gives a f**k?!".
Jo je to pravda, ale spíš jsem se provinil proti svému předsevzetí, že se do toho pustím a budu se snažit vytvářet pestrý a zajímavý blog, který jen pokvete a bude odrazem mojí maličkosti.
No co ... nestalo se tak. Ale to mi nezabrání abych jednou - za čas něco na svůj blog připíchnul a třeba se to někomu bude líbit.
Ano měl bych teď dělat něco do školy ... Ale upřímně jsem teď v takovém duševním rozpoložení, že se mi dostává uklidnění, jen když moje prsty bubnují do klávesnice a já se tak ve svých představách ocitnu jinde - ve světě, kde mě nic netrápí, ve světě, kdy vzpomínám, nebo prostě tvořím.
Tak tohle byla malá rozcvička. Teď mě totiž čeká to, co už tak nesmírně dlouho odkládám - ano moje bláboly utřené do papíru, kterými se pokusím popsat vše (nebo alespoň to co považuji za zajímavé) z mojí společné cesty do Norska s mým věrným druhem, králem silničních nomádů, dobrodruhem a také studentem biomedicínského inženýrství v jedné osobě - Karlosem :))
